Lisabonská smlouva a televizní a rozhlasové poplatky v Senátu

Senát je poslední parlamentní komorou v EU, která se doposud neschválila Lisabonskou smlouvu. Ta je zařazena na pořad jednání na jeho 6. schůzi, jenž se bude konat ve dnech 6. a 7. května.

Lisabonskou smlouvu schválila Poslanecká sněmovna 18.2. a k její konečné ratifikaci zbývá souhlas Senátu a podpis prezidenta. Horní komora parlamentu se rozhodla, a to hlavně hlasy senátorů a senátorek za ODS, v dubnu loňského roku poslat smlouvu k Ústavnímu soudu kvůli jejímu souladu s českou ústavou. Ústavní soud pak v listopadu 2008 potvrdil, že smlouva je s ústavním pořádkem ČR v souladu. Podle senátora Jermáře „dnes již neexistuje žádný důvod proč Lisabonskou v Senátu smlouvu neschválit. Smlouvy, podle kterých se EU řídí, musejí reagovat na prohlubující se integraci a proměnu dnešního světa. Ačkoliv se nejedná o radikální změnu, smlouva přináší mnoho prvků pro zlepšení fungování Unie."
Na pořad jednání 6. schůze je zařazen také návrh senátní návrhu zákona o televizních a rozhlasových poplatcích. Autorem návrhu je senátor za ODS Richard Svoboda. Návrh zákona má za cíl zrušit televizní a rozhlasové poplatky a nahradit je pevnou částkou ze státního rozpočtu ve výši 5,8 mld. Kč. Financování veřejnoprávní televize a rozhlasu z poplatků je nejrozšířenějším a běžným způsobem v celé EU. Tento způsob příjmu poskytuje veřejnoprávním médiím větší finanční samostatnost na státu a tedy i větší nezávislost na rozhodnutí politiků. „Nezávislost médií je jedním z pilířů demokracie a zrušení poplatku, ačkoliv se to může zdát na první pohled jako dobrý krok, může mít za následek nebezpečí v podobě většího vlivu politiků na televizi a rozhlas", říká Jaromír Jermář. Česká televize s tímto návrhem nesouhlasí a poukazuje na nebezpečí větší závislosti na politickém tlaku a velkém zatížení státního rozpočtu. Televizní a rozhlasové poplatky v ČR patří k jedněm z nejnižších v Evropě. Poplatky za rozhlas a televizi dnes činí 180 Kč měsíčně.