Zámek v Bělé pod Bezdězem

První písemná zmínka o Bělé pod Bezdězem je spojena s její zakládací listinou z roku 1337. Tehdy bylo město přeneseno z původního místa přímo pod Bezdězem. Tam byl nedostatek vody, potřebné pro hospodářský rozvoj. Již v roce 1304 bylo rozhodnuto o založení nového města, nazývaného Nový Bezděz. Až v roce 1337 nová osada dosáhla takové podoby, že mohla být povýšena na město.

Patrně ve 40. letech 16. století byla původní středověká kamenná tvrz přestavěna na renesanční zámek. Vedle úprav jihovýchodní budovy došlo k rozšíření o severozápadní křídlo. Další renesanční dostavba proběhla na přelomu 16. a 17. století za Berků z Dubé. Pravděpodobně se na ní podílel italský stavitel M. Ruviani, který již dříve vystavěl renesanční zámek Jiřímu Labouňskému v Klášteře Hradišti nad Jizerou. Z této doby se zachovaly unikátní malované renesanční dřevěné stropy ve třech místnostech (dnes výstavní sály muzea). Po bitvě na Bílé hoře získávají Bělou pod Bezdězem Valdštejnové, kteří zde mnohé statky vlastnili po tři století. Za Albrechta z Valdštejna byla nově upravena zámecká kaple. Během třicetileté války byl zámek zpustošen a chátral. Teprve v 80. letech došlo k jeho obnově barokní přestavbou. Tehdy došlo k úpravě druhého patra, ke stržení staré věže a vybudování nového, 32 metrů vysokého věžovitého průčelí s branou.

Zámecký areál sloužil jako panské sídlo pouze do poloviny 18. století. V roce 1765 byla v zámku umístěna manufaktura, která využívala nucené práce tuláků a dětí z nalezinců. Vyráběly se zde plstěné klobouky, česala vlna a předla bavlna. V té době zde pracovalo za drastických podmínek 80 dětí a mladistvých od 8 do 20 let. Na přelomu 18. a 19. století zámek opět sloužil jako sídlo vrchnosti. Začátkem 2. poloviny 19. století se zámek stal sídlem proslulého Vyššího lesnického učiliště. V roce 1904 byl objekt upraven na byty valdštejnských úředníků. Převážná část zámku složí k bydlení dodnes. Od roku 1942 sídlí v I. patře západního křídla muzeum.

Bělský zámek je ve velmi špatném stavu a na celkovou rekonstrukci bude zapotřebí několik desítek miliónů korun. Město Bělá pod Bezdězem, které je vlastníkem objektu, však takovou částkou nedisponuje.

Mimo zámek patří k nejcennějším historickým památkám kostel Povýšení sv. Kříže, areál augustiniánského kláštera s kostelem sv. Václava, budova radnice a Česká brána, která je ještě pozůstatkem středověkého opevnění města.