Dolní Bousov
První lidské osídlení je v Dolním Bousově doloženo archeologickými nálezy již před několika tisíci lety v mladší a pozdní době kamenné.
Vznik středověké osady lze klást nejpozději do začátku 14. století. První písemná zmínka je z roku 1318, kdy se připomíná Ctibor z Husovce, v roce 1330 se uvádí „Boso de Busow", který byl zakladatelem tvrze na místě dnešní lokality Na Tvrzi. Tvrz zanikla pravděpodobně za husitských válek. V roce 1360 se osada Dolní Bousov uvádí jako součást panství Michalovice. V polovině 15. století byl Dolní Bousov připojen k panství Kost, jehož součástí byl až do roku 1848. Městečkem se Dolní Bousov připomíná již roku 1497. V roce 1600 mu Rudolf II. udělil městský znak.Za třicetileté války, v roce 1639 bylo město vypáleno Švédy. Po této válce získává město i právo 6 výročních trhů. Další rozkvět města začíná v době národního obrození. Vzniká zde ochotnický spolek, ve druhé polovině 19. století pak Sokol, pěvecký spolek, hasičský sbor a další organizace. K rozvoji města přispělo založení cukrovaru v roce 1870. Brzy poté byla postavena železniční trať, která spojila Kopidlno s Bakovem nad Jizerou. Začátkem 20. století se tato trať stala základem železnice z Mladé Boleslavi do Staré Paky. Vlakové spojení s Mladou Boleslaví umožnilo vznik dalších průmyslových závodů.
Kostel sv. Kateřiny v Dolním Bousově byl již ve 14. století kostelem farním. Tento dřevěný kostel byl zničen při vpádu Švédů roku 1639. Jeho současná barokní podoba je z přestavby, započaté v roce 1755 a dokončené v roce 1760. Mohutná, ale poměrně nízká čtverhranná věž sedí na východním průčelí, které je členěno plochými pilastry. Velká loď je uprostřed vypouklá. Západní část lodi je podobná východní. Vedle kostela je budova fary, kterou v nedávné době získalo město a začíná ji postupně opravovat. Na celkovou rekonstrukci čeká i kostel sv. Kateřiny, který patří k největším v Pojizeří.
Vlčí Pole
Malá obec Vlčí Pole leží 2 km jižně od Dolního Bousova. Již v 15. století bývalo Vlčí Pole vladyckým sídlem se středověkou tvrzí.
Zámek vznikl na místě tvrze. Jižní budova s chodbou na 3 pilířích je ještě z konce 17. století.. Severní budova s mansardovou střechou je z 18. století. Původně renesanční zámek byl přestavěn do empírové podoby, ale další úpravy způsobily, že dnes připomíná spíše velkou vilu.
Kostel sv. Petra a Pavla (? Šimona a Judy) byl farním již ve 14. století.Původní stavba byla románská,možná již z 12. století. Nnynější gotický kostelík byl za třicetileté války poničen, ale ještě ve druhé polovině 17. století opraven a v roce 1683 znovu vysvěcen. Opěrné pilíře presbytáře byly zbudovány až v roce 1899 ke zpevnění statiky.