Bezno

Bezno je obcí s bohatou historickou tradicí. Počátky osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy z mladší doby kamenné již před několika tisíci lety a pokračují i v době bronzové a přetrvalo přes další století osídlením keltských, germánských a slovanských kmenů až do doby historické.

První písemná zmínka o Bezně je z roku 1088, v některých pramenech se uvádí dokonce rok 1050. Název obce má původ převzatý od černého bezu, kterému se v okolí vždy velmi dařilo. V Bezně nalezneme velké množství památek, především z 18. století, kdy majiteli obce i statků v okolí byl rod Pachtů. Za Františka Josefa Pachty, který se ujal správy panství v roce 1742, začala postupná a nákladná přestavba jeho sídla. Bezno se tak v průběhu několika let stalo cenným barokním sídlištním celkem.

V roce 1750 byl na místě původní tvrze vybudován barokní zámek s vlastní kaplí. Ten v roce 1817 vyhořel a o rok později byl znovu postaven do dnešní podoby. V zahradě zámku i v obci nalezneme několik cenných barokních soch z dílny kosmonoských Jelínků.
Kostel sv. Petra a Pavla se jako farní připomíná již v roce 1357. V letech 1750 - 1755 byl vystavěn nový kostel v barokním slohu. Ze starého kostela zůstala zachována pouze věž, která byl po požáru nahrazena v roce 1763 věží novou. Architektem nové stavby byl Filip Heger, který se podílel i na dalších stavbách v Bezně a v okolí. Kostel sv. Petra a Pavla, který patří k největším barokním kostelům na Mladoboleslavsku, byl v průběhu dalších let několikrát opravován. Poslední oprava byla skončena v nedávné době a v roce 2004 byl kostel znovu vysvěcen a zpřístupněn veřejnosti. Barokní budova fary poblíž kostela je z roku 1765, byla naposledy opravena v roce 1991 a je nyní sídlem obecní knihovny.

V letech 1868 - 1896 působil v Bezně jako učitel, poté jako ředitel školy Václav Vaněk. Mimo školskou činnost se věnoval regionální historii a vlastivědě. Cenné jsou jeho zápisy v obecní kronice. V roce 1894 se jeho zásluhou uskutečnila v Bezně národopisná výstava, která shromáždila obrovské množství národopisného materiálu, vystaveného o rok později v Praze na Národopisné výstavě českoslovanské. Václav Vaněk po odchodu do důchodu žil v Turnově, kde v roce 1900 zemřel. Jeho působení v Bezně připomíná pamětní deska na budově bývalé školy.

V Bezně žil v čp. 140 také vlastenecký selský rod Benešových, z nichž nejznámější je František Beneš, starosta Bezna, který byl v roce 1851 za styky s Emanuelem Arnoldem a dalšími představiteli revolučního roku 1848 zatčen a téměř 3 roky vězněn.