Benátky nad Jizerou
Lidské osídlení je v Benátkách nad Jizerou doloženo již z doby asi před 7 000 lety, další archeologické nálezy dokládají výskyt člověka v době bronzové, tj. před více než 3 000 lety. Nálezy nechybí ani z pozdějších staletí, tj. z doby osídlení Kelty, Germány a Slovany.
První písemná zmínka o Benátkách, respektive o vsi Obodř, která je dnes součástí města, je z roku 1052. Historie města Benátek nad Jizerou je úzce spjata s hradem Dražice, který je v pramenech zmiňován již v roce 1264. První zmínka o názvu Benátky se datuje k roku 1259. Jan z Dražic, který byl pražským biskupem, založil pak na vyvýšenině v 1. polovině 14. století město Nové Benátky.
Prvním kostelem v Benátkách nad Jizerou byla stavba na místě dnešního kostela Nanebevzetí P. Marie ve Starých Benátkách. Byl postaven pravděpodobně již ve 13. století, poprvé je zmiňován rokem 1354. V předhusitské době byl kostelem farním, později však fara zanikla a stal se filiálním kostelem nově zřízené novobenátecké farnosti. Kostel byl dřevěný, přežil pravděpodobně husitské války i válku třicetiletou. Postupně však chátral, až se v roce 1761 zřítil. V roce 1764 byl postaven nový zděný kostel ve stylu jednoduchého pozdního baroka.
Druhým nejstarší kostelem v Benátkách je kostel Narození P. Marie. U jeho zrodu stál v roce 1349 Jan z Dražic. Původní gotická podoba kostela doznala změn začátkem 16. století, kdy byl kostel přestavěn novou, poněkud nižší klenbou. Další opravy se uskutečnily okolo roku 1700, kdy byla přistavěna barokní věž a prodloužena chrámová loď. V kryptě kostela jsou pohřbeni někteří majitelé benáteckého panství, mezi nimi i Jan z Werthu.
Děkanský kostel sv. Máři Magdalény vzniká v pozdně gotickém slohu koncem 16. století. Po výstavbě zámku se stal původní farní kostel Narození P. Marie součástí zámeckého areálu. Proto se farním se stal mladší kostel sv. Máři Magdalény. Po požáru města v roce 1664 byl přestavěn do barokní podoby.
Z mladších církevních památek je možné zmínit kapli sv. Rodiny ze začátku 18. století. Za císaře Josefa II. přestala sloužit náboženským účelům a byla využívána městem. Dnes je modlitebnou Československé církve husitské.
V nedalekých Dražicích nalezneme kostel sv. Martina. Byl původně zasvěcen sv. Ludmile a jeho vznik spadá do 14. století. Jednalo se o jednolodní gotickou stavbu. Menší úpravy kostela proběhly v 16. století. V 17. století nechal purkrabí benáteckého panství dražický kostel opravit a byl zasvěcen jeho patronovi - sv. Martinovi. V následujícím století bylo barokně přestavěno průčelí, přesto si však kostelík zachoval gotický ráz. V roce 1783 byl odsvěcen a přestal sloužit k náboženským účelům. Začátkem 20. století byla chátrající budova opravena a v roce 1926 znovu vysvěcena. V této době byly zrestaurovány odkryté nástěnné malby, které se datují do doby vzniku kostela, tedy do 14. století. V současné době prochází tato gotická památka celkovou rekonstrukcí
Hrad Dražice, jehož vznik spadá do 1. poloviny 13. století, byl dostavěn až začátkem 14. století. Význačnou přestavbou prošel za Jana z Dražice v závěru 1. poloviny 14. století. V roce 1424 byl hrad vypálen katolickými pány a znovu poničen při útoku v roce 1448. Po vybudování zámku v Benátkách začátkem 16. století přestal být dražický hrad sídlem vrchnosti a v roce 1599 je uváděn již jako pustý.
Dnešní dominantu Benátek nad Jizerou, viditelnou z dalekého okolí, tvoří zámek. Jeho vznik se datuje kolem roku 1525. Ještě v 16. století vznikají další renesanční zámecké budovy. Dalších úprav se dočkal zámek po třicetileté válce za Jana z Werthu. Bylo přistavěno barokní křídlo, které tvoří nyní hlavní průčelí. V roce 1920 zámek koupilo město a začal být postupně opravován. Další opravy se zámek dočkal v 80. a 90. letech minulého století a díky jim patří benátecký zámek k nejupravenějším památkám v Pojizeří.
