07.12.2009  |  Odborná činnost

Senátor, který se šidí o 20 % svého platu

Rozhovor časopisu FOLKLOR se senátorem Jaromírem Jermářem.

Svůj čas nevěnuje jenom práci, i když říká, že práce je jeho koníčkem. O historii, lidové kultuře a životě našich předků přednáší i ve volném čase nejen mezi občany, ale podílí se také na tvorbě řady pořadů v rozhlasových i tištěných médiích. Spolupracuje s národopisnými soubory a pomáhá organizovat různé společenské akce. Zajímá ho historie vystěhovalectví a je v kontaktu s mnoha krajany i zahraničními krajanskými spolky. Váží si všech, kteří bojovali za svobodu naší země, k jeho zájmům patří historie československých legií v první světové válce...
Ze stručné charakteristiky zájmů senátora Jaromíra Jermáře, předsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu P ČR, lze sice vyčíst hodně, ale...

FOLKLOR: Pane předsedo, co Vám jako politikovi dává původní profese etnografa?

Etnografie a historie mi určitě daly základ pro moji práci politika. Během svého téměř pětadvacetiletého působení v Muzeu v Mladé Boleslavi jsem hodně jezdil do terénu, navštívil jsem všechny obce, kde jsem si dokumentoval památky lidové kultury, sbíral jsem pověsti, vyprávění... Přitom jsem měl dostatek času a příležitostí poznat, jak lidé žijí a jaké mají problémy. Myslím, že toto poznání mi značně usnadňuje dnešní působení ve vysoké politice.

 

FOLKLOR: Do Senátu Parlamentu České republiky jste byl zvolen za region Mladoboleslavska a Turnovska. Čím je pro Vás jako etnografa pozoruhodný?

Je to region, který má obrovské množství památek lidové architektury i drobných sakrálních památek. Jeho blízkost Praze na první pohled naznačuje, že není folklorně příliš živý, přesto díky baráčnickým spolkům se můžeme na mnohých místech setkat s mladoboleslavským krojem. Jsou zde i poloprofesionální folklorní soubory, např. Furiant, Kominíček, při folklorních slavnostech mnoho lidí tancuje českou či moravskou besedu. Byť folklor není v takovém povědomí, jak ho máme z jižní Moravy nebo z Chodska, přesto je ho tady relativně dost a nelze ho přehlédnout.

 

FOLKLOR: I jako senátor se nadále věnujete svému oboru - přednášíte o historii, lidové kultuře a životě našich předků, spolupracujete s národopisnými soubory...

Delší dobu spolupracuji se souborem Furiant, který je právě z Mladoboleslav-ska, konkrétně z Malé Bělé u Bakova nad Jizerou. Na druhé straně již od studentských let jsem organizoval různé folklorní akce - ať už to byly staročeské bály, masopustní průvody a další obchůzkové akce. Samostatným příběhem jsou kontakty s folklorním souborem Lužických Srbů Wudvor v Hórce, které rozvíjíme již téměř třicet let. Rovněž jsme navázali kontakty s našimi krajany v Chorvatsku z obce Dolany a tamějšími folklorními soubory. Myslím, že je toho hodně, co dělám ve sféře folkloru, lidových tradic, jejich udr-žení a rozvíjení na Mladoboleslavsku.

 

FOLKLOR: Obrovské téma Vašeho života politika i historika jsou Lužičtí Srbové. Co Vás k němu přivedlo?

Byl to učitel češtiny a literatury na základní škole, typ vlasteneckého buditele, který v nás vzbuzoval lásku nejen k našemu národu, ale i ke všem ostatním slovanským národům. Jeho vyjadřování bylo prosté nacionalismu - tento moment zdůrazňuji proto, že když dnes hovoříme o vlastenectví, bývá to obvykle spojené s určitou dávkou nacionalismu. Ale zpět k Lužickým Srbům - zajímala mě jejich historie, obdivoval jsem jejich úsilí a vytrvalost při obhajobě své identity a své lidové kultury. A že to dokázali, to jenom potvrzuje, jak je lidové kultura důležitá pro emancipaci každého národa. Především lidová píseň a tanec vycházejí z duše národa a jsou důležitým faktorem pro pocity národní hrdosti a národní svébytnosti.Lužičtí Srbové prošli v dějinách různými složitými obdobími a dnes jich žije asi jen 60 tisíc. Jsou nám však kulturně i jazykově velice blízcí, mají bohatou lidovou kulturu, kterou můžeme obdivovat... Z těchto a řady dalších obdobných důvodů usiluji o to, aby povědomí o Lužických Srbech bylo v našem národě podstatně širší, než je dnes.

 

FOLKLOR: Vaše druhé obrovské téma je vystěhovalectví, krajané a zahranič-ní krajanské spolky...

O problematiku vystěhovalectví jsem se začal rovněž zajímat především z his-torického hlediska, neboť jsem z Pojizeří, které po Bílé hoře i po třicetileté válce postihla obrovská vlna vystěhovalec-tví. A to z důvodů náboženských a právě do Lužice a dalších oblastí Německa. Tím to však nekončilo, o několik století později to byly další emigrační vlny, tentokrát již z hospodářských důvodů, po roce 1948 a 1968 ovšem z důvodů politických... Pro mne nebylo velkým překvapením zjištění, že mezi emigranty jsem měl mnoho příbuzných. Od toho byl už jen krůček k tomu, abych se začal zajímat o problematiku vystěhovalectví a o život krajanů v celé šíři. Z řady věcí mě nejvíce zaujalo právě to, že lidé i po dlouhodobém pobytu v novém prostředí nosí v srdci neustále pocit hrdosti na rodnou zemi, kus opravdového vlastenectví; rovněž je mnohdy až neuvěřitelné, jak krajané udržují tradice, pečují o kroje a další... prostě to, co už nám mnohdy chybí a co z mnoha našich obcí a vesnic vymizelo.

 

FOLKLOR: Ví se o Vás, že nejméně 20 % svého platu věnujete na různé akce a aktivity spolků a občanů v regionu. Můžete použití těchto prostředků podrobněji rozvést?

Jsem členem některých spolků, takže dobře vím, jak těžce a složitě získávají prostředky na svoji činnost třeba baráčníci, sportovní organizace nebo dobro-volní hasiči. Mnohdy žijí jen z členských příspěvků, a těch je samozřejmě poskrovnu. Spolků je hodně - stejně jako akcí, které organizují. Oněch dvacet procent proto rozděluji po menších částkách, tu přispěji tisícikorunou na nějakou cenu pro vítěze soutěže, jindy zase podpořím kulturní akci třemi tisíci korun. Prostě peníze se snažím rozdělovat tak, aby se dostalo na co nejvíce malých, finančně málo solventních spolků. Samozřejmě ne-zapomínám ani na různé folklorní a jim podobné akce lidové kultury.

Připravil: Kazimír Jánoška
Foto: Svetozár Plesník


Přečteno 2815x
Komentáře
žádné komentáře


Navigace

Anketa

Jaký je Váš názor na principy inkluzivního vzdělávání?
  3 %
  52 %
  45 %
Hlasovalo 20406 lidí.
Česká strana sociálně demokratická

Tiskové zprávy

07.08.2017
TISKOVÉ AVÍZO - vernisáž senátní výstavy Jiřího Lode „Kostely a kaple Českého ráje v akvarelu“
Senátor Jaromír Jermář zahájí v úterý 8. srpna 2017 výstavu výtvarníka Jiřího Lode, Kostely a kaple Českého ráje v akvarelu. Slavnostní vernisáž výstavy se uskuteční v Předsálí Jednacího sálu Senátu Parlamentu České republiky v úterý 8. srpna od 17. hodiny. Vstup z Valdštejnské ulice přes recepci A. Výstava akvarelů Jiřího Lode se koná pod záštitou senátora Jaromíra Jermáře a k vidění bude v prestižních prostorách Senátu do pondělí 21. srpna 2017.
 
03.01.2016
Senátorské kanceláře v regionu
Mladá Boleslav Hrad 1 - Staroměstské náměstí (správní budova Muzea Mladoboleslavska), každé pondělí 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00. Turnov, Skálova 71 - budova Muzea Českého ráje, přízemí, každé 1. a 3. úterý v měsíci 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00.
 

Kalendář akcí

23.09.2016
Plán akcí 23. 9. - 7. 10. 2016
Aktuální výběr z programu senátora Jaromíra Jermáře:
 
16.06.2015
Plán akcí 15. 6. - 28. 6. 2015
Aktuální výběr z programu senátora Jaromíra Jermáře:
 

3 nejčtenější

16.09.2006
Krásná vyhlídka
   „Boleslav, Boleslav, překrásné město" zpívá se v lidové písni. K jedné z těchto částí „překrásného města" patří bezesporu, jak již napovídá název, Krásná vyhlídka. Nádherný výhled do parku Štěpánka, na kostel sv. Havla a dále na ostroh nejstarší části města s hradem vznikl novou zástavbou při jedné z nejrušnějších mladoboleslavských ulic v 60. letech minulého století.
 
29.12.2006
Legionářská schůze v senátorské kanceláři
 Jedněmi z prvních návštěvníků regionální senátorské kanceláře, ještě před jejím oficiálním otevřením, byli zástupci Československé obce legionářské - Jednoty Mladá Boleslav. Sešli se zde v odpoledních hodinách pátku 22. prosince na pravidelnou legionářskou schůzi.
 
15.08.2006
Úvodní proslov při odhalení pomníku T. G. Masaryka a E. Beneše
"Přál bych si, aby dnes odhalený pomník nás posiloval v boji proti bezpráví a negativním jevům ve společnosti."