Srpnové pranostiky

V lidových pranostikách se odráží lidová moudrost a zkušenost našich předků. Ty byly využívány zejména při zemědělských pracích. Pranostiky se váží k jednotlivým významným svátkům, ale také k měsíci.

Připomeňme si některé srpnové: „Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší“; „Ať si kdo chce co chce říká, v srpnu ještě do rybníka“; „Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy“; „I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí“.

Srpen je také poslední skutečně hřejivý měsíc.

Svatý Dominik – 4. srpen „Velké horko na Dominika, oblékneš se v zimě do kožicha“ Tato pranostika je rčením výhledovým. Ukazuje, že teplé počasí začátkem srpna může znamenat dlouhou a tuhou zimu.

Svatý Vavřinec – 10. srpen „Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje“ „Když o sv. Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno míti“

Dříve se den sv. Vavřince považoval za začátek podzimu a tak ukazoval jaký bude nadcházející čas. Vavřinec je patronem vinařů, proto i ta druhá pranostika. Víno, pojmenované po sv. Vavřinci patří u nás k nejoblíbenějším. Rovněž některé kostely v okolí (Březina, Mukařov, Čistá) jsou zasvěceny tomuto světci a tak vavřinecké poutě nebyly typické jen pro Chodsko.

I s dalšími srpnovými dny jsou spojené některé pranostiky. Sv. Helena-18.8. (přinese-li déšť Helena, bývá otava dlouho zelená), sv.Bartoloměj-24.8. (Bartoloměj svatý, odpoledne krátí; svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám), sv. Jan Křtitel-29.8. (na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati; na sv. Jana vlašťovky od nás letí)