Pranostiky

V lidových pranostikách se odráží zkušenosti našich předků, jsou v nich zobrazeny výsledky dlouhodobých pozorování a lidová moudrost. Tu pak využívali zejména při zemědělských pracích.

Červenec patří k nejteplejším měsícům v roce, ale řadí se i k měsícům s největším množstvím srážek. To souvisí i fenoménem evropského tzv. medardového monzunu. Tento měsíc není příliš bohatý na pranostiky, ale jedna ho charakterizuje dobře: „ Červenec nese parna, krupobití a medovice, jesti hojný na bouřky a vichřice.“

Zejména v první polovině měsíce včelaři mají své žně. Med a včelařství patří mezi prastaré činnosti a velkou úctu mělo i u starých Slovanů. Včelařství má bohatou tradici i v Pojizeří. České včelařství patřilo a patří i dnes mezi světově uznávané, i když počet včelařů se proti minulosti bohužel snížil. Medovina, alkoholický nápoj tolik oblíbený u starých Čechů, však zažívá dnes určitou renesanci.

Svatá Máří Magdaléna – 22. července „Na Máří Magdalénu očekávej jistý déšť“ Jedna z posledních červencových pranostik souvisí s pátou vlnou evropského monzunu, který přichází právě v této době. Obvykle bývají velká červencová horka střídána s přívalovými dešti a krupobitím. Závěr měsíce toto počasí uzavírá. Uvidíme, jestli se letos tato pranostika vyplní. Máří Magdaléna vedla hříšný život, byla cizoložnicí a i přesto našla pochopení u Ježíše Krista, kterého doprovázela na křížové cestě. K jejím symbolům patří dlouhé vlasy a slzy.

Na den sv. Máří Magdalény se lidé neměli koupat, neboť se věřilo, že by je její vlasy mohly stáhnout pod vodu. Déšť na Máří Magdalénu byl vysvětlován tím, že oplakává své hříchy a svými slzami skrápí vyprahlou půdu a podle toho jaké byly její hříchy, bývá vydatný i déšť.

Svatý Jakub – 25. červenec „Pěkný den před sv. Jakubem slibuje pěkné žně“ „Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti“ „Sv. Jakub dává kukuřici hlavu, sv. Anna vlasy“ „Na sv. Jakuba, první brambor úroda“ „Svatý Jakub si rád zahromuje“ K svatému Jakubovi se vztahuje velké množství pranostik. Jedna dokládá časté bouřky v tomto dni, podle jiné je možné předvídat zimu. Další pranostiky mají spojitost se zemědělskými plodinami. Dorůstá kukuřice, mohou se sklízet první brambory. Svatý Jakub byl jedním z učedníků Ježíše Krista. Umučen byl v roce 44 našeho letopočtu. Je patronem veterinářů, kožišníků a lékárníků. Patří k patronům Španělska. Je znázorňován s lasturou a kloboukem cestovatele. Jakub patří k nejrozšířenějším českým jménům.

Svatá Anna – 26. červenec „Svatá Anna, chladna z rána“ Tato pranostika patří dodnes k nejznámějším. Odráží se v ní pozvolný pokles ranních teplot. Ten je dán především zvýšenou vlhkostí a tvorbou přízemních mlh, zejména v blízkosti vodních toků a rybníků. I přes toto rčení bylo roku 1983 na den po sv. Anně ráno velmi teplé a denní teplota tehdy překonala veškerá maxima na našem území. Před 23 lety bylo v pražském Klementinu naměřeno 40,2 stupňů Celsia.

Svatá Anna má velký význam pro Mnichovohradišťsko, které je od barokní doby nazýváno ostrovem sv. Anny. Tato patronka prý ochraňuje Mnichovohradišťsko před pohromami, zejména před krupobitím a přívalovými dešti. To však může být dáno i tím, že Bezděz rozráží západní mraky a okolí Mnichova Hradiště bývá ušetřeno těchto pohrom. Stejně jako v minulosti se i dnes koná v Mnichově Hradišti velká pouť, i když dnes převážně světského rázu. Svaté Anně je v Mnichově Hradišti zasvěcena kaple poblíž zámku. Stejně i v řadě dalších míst v Pojizeří mají kostel nebo kapli zasvěcenou matce Panny Marie. O poutích bývá veselo, dostatek jídla i pití. Nemusíme se proto obávat nějakého chladna, které přichází.