Lidové stavby v Pojizeří
Okres Mladá Boleslav patří v oblasti české lidové architektury k těm nejzajímavějším. Mnohé vesnice si dodnes uchovaly pravidelné půdorysné tvary - ať již návesního či řadového charakteru i přes některé nešetrné zásahy ve druhé polovině 20. století.
Okres Mladá Boleslav patří v oblasti české lidové architektury k těm nejzajímavějším. Mnohé vesnice si dodnes uchovaly pravidelné půdorysné tvary - ať již návesního či řadového charakteru i přes některé nešetrné zásahy ve druhé polovině 20. století. K význačným nejstarším památkám dřevěných staveb lidové architektury na Mladoboleslavsku patří zvonice. Dokládají vyspělost tesařské práce pro období, z něhož máme dřevěných staveb dochováno jen málo.Málo dřevěných zvonic je přesně datováno.
Vzácnou výjimkou je zvonice v Sudoměři, jejíž datum na římse je z roku 1616. O něco starší, avšak nedatovaná je zvonice v Jabkenicích, pravděpodobně z konce 16. století. Celodřevěné zvonice jsou zachovány ještě v obci Horní Stakory, Všeborsko a Řitonice. Dřevěné zvonice se zděnou spodní částí jsou v Dolní Krupé a Plazech. Od konce 18. století se zvonice stavěly i zděné a jsou zachovány v Březince, Doubravici, Ptýrovci a některých dalších vesnicích okresu.
K jednoduchým objektům tradiční vybavenosti vesnice patřily zvoničky na dřevěném sloupu, dosud se některé dochovaly ve střední a severovýchodní části okresu.
K nejzajímavějším součástem české lidové architektury v Pojizeří patří zděné brány. Nejstarší dochovaná renesanční brána je ve Skalsku u č. 17. Rozvoj výstavby dochovaných zděných bran zde začíná až v závěru 18. století a nejnáročněji zdobené klasicistní brány jsou až z první poloviny 19.století.
Technických památek lidové architektury se na Mladoboleslavsku mnoho nezachovalo, z hodnotných můžeme uvést kovárnu v obci Žďár, z mlýnů vynikající především mlýn ve Vicmanově a Střehomi. V některých vesnicích se dochovaly staré dřevěné sušárny ovoce (Buřinsko, Rabakov, Řehnice, Ujkovice a Sovenice). Z památek lidové architektury se nejvíce dochovalo obytných domů. Pojizeřím prochází část středoevropského rozhraní mezi oblastmi výskytu přízemního a patrového domu ve vesnickém prostředí. Patrový dům v lidovém stavitelství se zde zastoupen severně od hranice, která vede přes Krpy, Slivínsko a Sušno dále k severovýchodu. obcemi Bezno, Bezděčín, Jemníky a Domousnice. Charakteristické vertikální řešení zdejšího patrového domu má přední obytnou část patrovou, dole se zděnými chlévy a roubeným patrem. Patrové přední části domu jsou tu jen ojedinělé a mladší až z 19. století. Z hospodářských budov se z hodnotných roubených staveb zachovaly jen stodoly v obci Loukov a Žďár. Datovaných staveb je na Mladoboleslavsku jen část. Nejstarší datování je na již zmíněné zvonici v Sudoměři (1616). Druhým nejstarším zachyceným datem je letopočet 1666 na trámu sýpky v Nové Vsi u Bakova. Na domech je dosud nejstarší zjištěné datování v obci Žďár v č. 7 z roku 1697. Na obytných stavbách se dochovalo datování především v nápisech na záklopových deskách kabřinců. Jedná se většinou o konec 18. století a začátek 19. století. Nejstarší lomenice je datována nápisem na záklopové desce v Březně u č. 31 z roku 1766. Naopak nejmladší je až z roku 1870 v Sukoradech č. 41. To dokládá, že tradiční roubené chalupy s bohatou lomenicí se stavěly ještě po polovině 19. století, i když postupně od této doby začínají převažovat zděné stavby. I některé zděné stavby mají své kouzlo, což dokládá obec Víska, kde vhodně doplňují roubené stavby.
Drobnými, ale působivými doplňky vesnic byla také v Pojizeří lidová keramická, případně kovolitecká díla - plastiky, či křížky a reliéfy na podstavcích. Nalezneme je v téměř každé obci a v posledních letech jsou postupně restaurovány, stejně jako vesnické kapličky. Při putování okresem Mladá Boleslav nalezneme stavby tradiční české lidové architektury téměř v každé vesnici. V některých obcích se konají dosud různé tradiční akce společenské zábavy. Tak například v květnu se konají ojediněle máje, při kterých se můžeme ještě dnes setkat s tradičním svátečním oděvem - mladoboleslavskými kroji, ačkoliv tradiční oděv se každodenně přestal používat již před více než 100 lety. A spojení památek lidové architektury s různými tradičními zvyky a kroji je dokladem, že česká lidová kultura se dochovala v Pojizeří dodnes a spolu s nádhernou přírodou, zejména v chráněné oblasti Český ráj, připraví návštěvníkům vzácné zážitky. Nejcennější památky lidové architektury v okrese Mladá Boleslav Usedlosti: Bezdědice č. 11, Hoškovice č. 4, Loukov č. 10 a 27, Skalsko č. 20, Žďár č. 10 - chalupa s kovárnou. Přízemní domy a chalupy: Březina č. 47, Dolní Rokyta č. 36, Kosořice č. 30, Skalsko č. 36, Skorkov č. 17. Patrové domy: Dolní Krupá č. 15, Obruby č. 25, Přepeře č. 45, Skalsko č. 6, Spikaly č. 11, Střehom č. 11, Vinec č. 13 a 45, Žďár č. 7. Sýpky: Horní Stakory u č. 21, Žďár u č. 7. Stodoly: Loukov u č. 27. Brány: Boreč č. 4, Kochánky č. 10, Skalsko č. 17, Vrátno č. 31. Zvonice: Horní Stakory, Jabkenice a Sudoměř. Soustředění nejlépe dochovaných památek české lidové architektury v okrese Mladá Boleslav nalezneme v obcích Loukov, Mužský a Víska.
