Výroční zasedání ústředí českých baráčníků
V sobotu 31. března se v Praze na Malé Straně konala výroční schůze ústředí českých baráčníků v budově Baráčnické rychty. Baráčníci sdružují spolky z různých oblastí Čech, dohromady čítají na deset tisíc členů a jejich hlavní činností je udržování českých zvyků, péče o kroje, ale také charitativní a společenská činnost.
Masopust v Pojizeří
Tradiční masopust se slaví především v samotném závěru masopustního období, tedy od poslední neděle až po úterý před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní postní období. V tomto období by se podle tradice žádné bujaré oslavy, plesy a zábavy již konat neměly, ty původně začínaly zase až o Velikonocích.
Lužičtí Srbové a Mladoboleslavsko
Spolupráce Mladoboleslavska a celého Pojizeří s Lužickými Srby má dlouholetou tradici. Brzy po vzniku Československa se v Mladé Boleslavi ustavila pobočka Společnosti přítel Lužice, která byla po pražské největší.
Návštěva u Lužických Srbů
Ve dnech 22. - 23. 7. 2006 navštívil Jaromír Jermář s folklórním souborem Furiant lužickosrbské přátele v obci Horka západně od Budyšína. Lužickosrbský taneční a pěvecký soubor Wudwor slavil 25. výročí svého trvání. Díky spolupráci s Jaromírem Jermářem tento soubor účinkoval několikrát v Mladé Boleslavi, na Michalovicích, v Klášteře Hradišti nad Jizerou a Bílé Hlíně.
V e l i k o n o c e
S oslavou velikonoc i s dobou předvelikonočního půstu bylo i na Mladoboleslavsku spojeno mnoho zvyků. O tom jaké zvyky na našem venkově byly v 19. století nám před 100 lety zaznamenala Barbora Hoblová.
Každou postní neděli (půst začínal Popeleční středou po masopustním úterý a každá postní neděle měla svůj název: 1. prázdná či černá, 2. krásná, 3. kýchavá, 4. družební, 5. smrtná, 6. květná a 7. byla velká - Velikonoční) připravovaly hospodyně pučálku (osolený a opepřený hrách, smažený na másle). Na smrtnou neděli vynášely děti z vesnice smrt. V Řepově a okolí to byl na tyč naražený starý došek,tyč napříč přivázaná představovala ruce, místo obličeje bylo husí vejce, zastrčené do došku. S touto smrtí, přikrášlenou barevnými hadříky a vejdumky (vyfouklými vejci) chodily děti po staveních a říkaly: "Smrt, smrt ze vsi, nedaleko do vsi, buďte, selky, veselý, že jeme vám smrt odnesly. Co nám léto přineslo, to nám zima odnesla. Píte, píte, páni, máte plný džbány. Píte, píte, paničky, máte plný skleničky." Potom obešly celou ves a hodily smrt do tekoucí vody až za posledním stavením. V Rejšicích zhotovovali smrt ze silného dřeva a starých hadrů, ozdobili ji rovněž vejdumky kolem krku. V některých obcích (Bezno) strojily děti "léto", malý smrček, ozdobený vejdumky, barevnými papíry a obrázky svatých. S ním pak rovněž obcházely ves.
Masopust na Mladoboleslavsku
V 19. století patřil masopust na Mladoboleslavsku k jednomu z nejrozšířenějších druhů tradiční společenské zábavy.
Lidové stavby v Pojizeří
Okres Mladá Boleslav patří v oblasti české lidové architektury k těm nejzajímavějším. Mnohé vesnice si dodnes uchovaly pravidelné půdorysné tvary - ať již návesního či řadového charakteru i přes některé nešetrné zásahy ve druhé polovině 20. století.
Ženský mladoboleslavský kroj
Ženy na Mladoboleslavsku lidový kroj postupně odkládaly od poloviny 19. století. Ojediněle některé součástky nosily ještě do konce tohoto století. K různým svátečním příležitostem se však kroj nosil i dále. Velká renesance kroje nastala zejména po vzniku Československa v roce 1918 i po osvobození v roce 1945.
Výroční obyčeje v současnosti
Mezi tradiční jevy, které dosud přežívají zejména na venkově ve společenské zábavě, patří výroční obyčeje. I když v průběhu let procházely a neustále procházejí různými proměnami, přesto v mnohém zůstávají stejné.
