15.08.2006  |  Odborná činnost

Historie baráčníků v Pojizeří

Počátky českých baráčnických spolků sahají do 2. poloviny 19. století, do doby vzniku různých podpůrných a vzdělávacích spolků. První baráčnický spolek byl ustaven v roce 1873 v Kolíně. Název dostal od baráčku - domku, kde se členové nově vzniklého spolku scházeli. Brzy vznikají další baráčnické spolky po celých Čechách. Činnost se původně zaměřovala na podporování vdov, sirotků a nejslabších sociálních vrstev. K této dobročinnosti se brzy přiřazovalo vlastenectví. Proto jednotlivé organizace nesou název Vlastenecko-dobročinná obec baráčníků. Mezi oblasti, kde vznikaly četné baráčnické spolky patřilo Pojizeří.

První baráčnický spolek na Boleslavsku vznikl v Mladé Boleslavi 17. září 1894 pod názvem Rybojed. Tento spolek snad vznikl z podnětu nějakých rybářů. Již při svém vzniku měl 194 členů, a to, že byl tak početný, svědčí pravděpodobně o tom, že vznikl z již existujícího spolku. V roce 1908 byl sloučen se spolkem Mladá Boleslav II a od této měl spolek název "Vlastenecko dobročinná obec baráčníků staroměstských v Mladé Boleslavi". Druhý nejstarší baráčnický spolek v Pojizeří vznikl v roce 1896 v Mnichově Hradišti. Ten vznikl na návrh několika občanů, navštěvujících hostinec v Podhněvousicích. Již v roce 1897 se mnichovohradišťský baráčnický spolek stává členem Veleobce sdružených obcí baráčníků v Praze. V roce 1903 vzniká baráčnický spolek v Bakově nad Jizerou. O rok později, v roce 1904, je ustaven spolek baráčníků v Trenčíně u Bakova.


V té době se začíná projevovat snaha o ustavení župy, která by sdružovala baráčnické organizace v Pojizeří. V kronice se píše: "Myšlenka založiti středisko obcí baráčnických v Pojizeří, vznikla mezi sousedy mnichovohradišťskými, kteří již L. P. 1904 myšlenkou založení župy se zabývali. V měsíci červnu L. P. 1905 za tím účelem svolány všechny baráčnické obce Pojizeří do Mladé Boleslavi, by dali svůj souhlas k založení župy. Myšlenka ona nalezla mezi přítomnými delegáty obcí baráčnických pochopení a ihned zahájeny práce přípravné. Dle návrhu Jana Kroupy, rychtáře z Mnichova Hradiště, přijat název župy po nešťastném českém pánovi Václavu Budovci z Budova, který L. P. 1621 na Staroměstském rynku v Praze svoji hrdinskou duši pod mečem katovým vypustil. Župa nazývá se Pátá župa baráčnická Václava Budovce z Budova v Mladé Boleslavi. V měsíci červnu L. P. 1906 odbýváno v městě Mnichově Hradišti valné sezení, kdež provedena volba funkcionářů župních. První ustavující sezení konšelstva odbývalo se v obci Trenčíně v měsíci říjnu L. P. 1906." Takto zapsal ustavení V. župy František Lichtenberg z Mladé Boleslavi - syndik prvního župního konšelstva. Prvním rychtářem se stal Antonín Štecha z Mladé Boleslavi, místorychtářem Jan Kroupa z Mnichova Hradiště, důchodním Josef Grünvald z Trenčína, zpravodajem Antonín Šálek z Mladé Boleslavi, škrabákem Alois Sobek z Mladé Boleslavi. Prvními slídili účtů byli František Kolomazník z Mnichova Hradiště a Jan Cerman z Trenčína.


Již v roce 1907 se konal první sjezd této župy v Bělé pod Bezdězem. Do vzniku I. světové války byly založeny další baráčnické spolky v Bukovně, Mladé Boleslavi, Mšeně u Mělníka, Hrdlořezích, Bělé pod Bezdězem, Dolním Cetně - Niměřicích a Klášteře nad Jizerou. Po vzniku Československa v roce 1918 dochází k rozvoji baráčnického hnutí v Pojizeří. V roce 1920 měla V. župa více než 1500 členů, v roce 1924 již 4000 členů. Velkého přílivu členů dosáhlo baráčnictvo v době hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let. Členství totiž poskytovalo záruku menší podpory nezaměstnaným a jejich rodinám. V roce 1934 měla V. mladoboleslavská župa již 6500 členů. Baráčnické organizace také podporovaly české menšinové školy v pohraničí. V roce 1933 se konal na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště velký tábor lidu. Proti potlačování Lužických Srbů v Německu po nástupu Hitlera k moci zde protestovalo 30 000 lidí, mezi nimiž byli baráčníci hojně zastoupeni.
Po násilném obsazení pohraničí v roce 1938 byly rozpuštěny baráčnické organizace ve Varnsdorfu, a Jestřebí u České Lípy, které byly rovněž členy mladoboleslavské župy. Většina členů těchto spolků byla přinucena uprchnout z pohraničí. Během II. světové války činnost baráčnických spolků stagnovala. K značnému oživení dochází po osvobození v roce 1945. Byly založeny baráčnické obce Jablonec nad Nisou, Mšeno nad Nisou, Alšovice u Jablonce nad Nisou, Doksy. Tyto organizace zakládali většinou baráčníci z Pojizeří, kteří odešli osídlovat pohraničí. Odchodem značné části obyvatelstva do pohraničí se také snížil počet členů mnoha organizací v V. župě. Po roce 1948 nebyly baráčnické spolky zahrnuty do Národní fronty a činnost této organizace nebyla státními úřady podporována. S obtížemi byly baráčnické organizace založeny v roce 1956 v Semčicích a v roce 1960 v Ledcích. V některých místech baráčnické spolky zanikly. Přesto koncem 50. let měla V. mladoboleslavská župa 9 000 členů. I když baráčnické spolky byly nepolitickými organizacemi, přesto přivítaly počínající demokratizaci v roce 1968. Ještě předtím, v roce 1965, vznikl měsíčník "Život Budovcovy župy", který se stal nejen důležitým vnitro-spolkovým, ale i vlastivědným časopisem Pojizeří. Vychází dosud v nákladu téměř 1000 kusů.


V 60.,70. a 80. letech dochází k poklesu členské základny. Zanikají některé další baráčnické obce. Žádost o vznik některých nových organizací (např. v Sychrově u Mnichova Hradiště) nebyla povolena. Rok 1989 většina baráčníků přivítala. Vznikly nové organizace v Sukoradech, Rumburku a Frýdlantu. Přesto se většina baráčnických obcí potýká s nedostatkem mladších členů. Stále klesá členská základna, i když poprvé v historii jsou baráčníci v některých obcích podporováni i finančně.
V současné době má V. župa Václava Budovce z Budova více než 2 600 členů v 27 obcích. Nedostatek mladších členů se projevuje i v činnosti. Mnohé spolky těžko zajišťují různé akce. O to větší obdiv si zaslouží baráčníci za svou činnost, kterou zajišťují často i ve svém vysokém věku. Přesto se v některých místech daří získávat mládež a to se samozřejmě odráží i v bohatší činnosti. Mezi nejaktivnější patří baráčníci v Řepově, Malé Bělé, Čejeticích, Klášteře Hradišti nad Jizerou, ale i v dalších místech. Největší organizací V. mladoboleslavské župy je Obec baráčníků v Klášteře Hradišti nad Jizerou s 250 členy.


Jako úctu k české historii chápou baráčníci i své oslovování. Výborem organizace je tzv. konšelstvo, předseda je nazýván rychtářem, pokladník berním, jednatel syndikem. Kulturní oblast řídí vzdělavatel a švandymistr. Dalšími funkcionáři (činovníky) jsou pantatínek, panímaminka, gratulant, šafář, slídílové účtů atd. O pořádek při akcích dbá dráb s ponocným. Jednotliví členové si tykají a oslovují se sousedy a sousedkami (častěji však tetičkami). Při mnohých akcích se podává tzv. pocta - chléb se solí.


V současné době baráčníci zaměřují činnost na kulturní oblast. Pořádají plesy, taneční zábavy, různé přednášky, zájezdy apod. Velkou pozornost věnují českému národopisu. Jejich zásluhou se ještě v Pojizeří můžeme setkat s masopusty, májemi a mnohými dalšími lidovými zvyky. Tančí českou besedu a jiné lidové tance. Při různých sjezdech a slavnostech oblékají lidové kroje, jichž vlastní na Boleslavsku mnoho stovek. Nejčastěji se jedná o mladoboleslavské kroje, ale i o kroje z jiných oblastí Čech (plzeňské, jihočeské, kyjovské z Moravského Slovácka a některé další). Baráčníci si zhotovili mnoho věrohodných kopií těchto krojů. Důležitou náplň činnosti tvoří i mezilidské vztahy, kdy baráčníci navštěvují své členy a spoluobčany při životních jubileích, v nemoci a při osamělosti ve stáří. Proto mají baráčnické spolky své důležité místo v životě naší současné společnosti.
Od roku 1894 byly postupně založeny baráčnické spolky v V. župě v těchto místech (v závorce rok založení): Mladá Boleslav - Rybojed (1894), Mnichovo Hradiště (1896), Bakov n. Jiz. (1903), Trenčín u Bakova (19o4), Mladá Boleslav II (1905), Bukovno (1907), Mladá Boleslav - Pták (1908), Mladá Boleslav-Staré město (1909), Mladá Boleslav-Podolec (1910), Mšeno u Mělníka (1911), Hrdlořezy (1911), Bělá pod Bezdězem (1913), Dolní Cetno-Niměřice (1914), Klášter n. Jiz. (1914), Mladá Boleslav-Čejetičky (1920), Doubravička (1922), Podlázky (1923), Mladá Boleslav-Čejetice (1923), Bítouchov (1924), Veselá (1924), Řepov (1925), Malá Bělá (1926), Holé Vrchy (1926), Varnsdorf (1926), Kosmonosy (1927), Zvířetice-Dalešice-Podhrádí (1927), Nová Ves u Bakova (1927), Kolomuty (1927), Sobotka (1929), Březno (1929), Zámostí-Krnsko (1929), Jestřebí u České Lípy (1929), Dolní Bousov (1930), Jivina (1931), Boseň (1932), Strenice (1932), Nepřevázka (1932), Dobrovice (1936), Pěnčín (1937), Vinařice (1939), Zákupy (1946), Jiřetín (1946), Jablonec n. Nis. (1947), Mšeno n. Nis. (1949), Alšovice u Jablonce n. Nis. (1951), Doksy (1952), Semčice (1956), Ledce (1960). Po roce 1989: Sukorady, Frýdlant, Rumburk.


Baráčníci vykonali během dlouhého období své existence v Pojizeří velký kus poctivé práce. To vše nás zavazuje k tomu, abychom pokračovali v činnosti našich předků, kteří před více než 100 lety zakládali V. župu Václava Budovce z Budova se sídlem v Mladé Boleslavi.


Přečteno 6795x
Komentáře
žádné komentáře


Navigace

Anketa

Jaký je Váš názor na principy inkluzivního vzdělávání?
  5 %
  24 %
  71 %
Hlasovalo 12905 lidí.
Česká strana sociálně demokratická

Tiskové zprávy

07.08.2017
TISKOVÉ AVÍZO - vernisáž senátní výstavy Jiřího Lode „Kostely a kaple Českého ráje v akvarelu“
Senátor Jaromír Jermář zahájí v úterý 8. srpna 2017 výstavu výtvarníka Jiřího Lode, Kostely a kaple Českého ráje v akvarelu. Slavnostní vernisáž výstavy se uskuteční v Předsálí Jednacího sálu Senátu Parlamentu České republiky v úterý 8. srpna od 17. hodiny. Vstup z Valdštejnské ulice přes recepci A. Výstava akvarelů Jiřího Lode se koná pod záštitou senátora Jaromíra Jermáře a k vidění bude v prestižních prostorách Senátu do pondělí 21. srpna 2017.
 
03.01.2016
Senátorské kanceláře v regionu
Mladá Boleslav Hrad 1 - Staroměstské náměstí (správní budova Muzea Mladoboleslavska), každé pondělí 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00. Turnov, Skálova 71 - budova Muzea Českého ráje, přízemí, každé 1. a 3. úterý v měsíci 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00.
 

Kalendář akcí

23.09.2016
Plán akcí 23. 9. - 7. 10. 2016
Aktuální výběr z programu senátora Jaromíra Jermáře:
 
16.06.2015
Plán akcí 15. 6. - 28. 6. 2015
Aktuální výběr z programu senátora Jaromíra Jermáře:
 

3 nejčtenější

16.09.2006
Krásná vyhlídka
   „Boleslav, Boleslav, překrásné město" zpívá se v lidové písni. K jedné z těchto částí „překrásného města" patří bezesporu, jak již napovídá název, Krásná vyhlídka. Nádherný výhled do parku Štěpánka, na kostel sv. Havla a dále na ostroh nejstarší části města s hradem vznikl novou zástavbou při jedné z nejrušnějších mladoboleslavských ulic v 60. letech minulého století.
 
29.12.2006
Legionářská schůze v senátorské kanceláři
 Jedněmi z prvních návštěvníků regionální senátorské kanceláře, ještě před jejím oficiálním otevřením, byli zástupci Československé obce legionářské - Jednoty Mladá Boleslav. Sešli se zde v odpoledních hodinách pátku 22. prosince na pravidelnou legionářskou schůzi.
 
15.08.2006
Úvodní proslov při odhalení pomníku T. G. Masaryka a E. Beneše
"Přál bych si, aby dnes odhalený pomník nás posiloval v boji proti bezpráví a negativním jevům ve společnosti."