Francouzská revoluce 1789

V 70. letech 18. století vrcholila ve Francii krize feudálně absolutistického zřízení. Dochází k rozvoji manufakturní a průmyslové výroby a k úpadku feudálního zemědělství. Pokroky vědy, filozofie i společenské teorie osvícenců, zejména však ideje J. J. Rousseaua a jiných myslitelů byly odrazem krize feudalismu. Hrozil státní bankrot. Nelidské vykořisťování poddaných a nerovnost vystupňovaly nepokoje.

Na výzvu krále se sešly 5. května 1789 generální stavy, aby se poradily o východisku z krize. Zástupci třetího stavu, kteří tvořili polovinu shromáždění se dostali do konfliktu s privilegovanými stavy. Rozmach lidového hnutí a úskoky feudální reakce vedly k otevřenému revolučnímu boji, zejména v Paříži. Královský dvůr zde začal koncentrovat vojsko. Pařížský lid povstal k obraně a 14. 7. 1789 dobyl Bastilu (královskou pevnost a státní vězení uprostřed Paříže), kterou srovnal se zemí. V Paříži a mnohých městech se ustavily revoluční správní orgány, byla vyzbrojena národní garda. Z celé Francie proudily tisíce lidí pomoci chránit revoluci. Jejich pochodová píseň La Marseillaise se stala francouzskou hymnou.
V roce 1789 začala velká emigrace francouzské šlechty do ciziny, která si vytvořila centrum v Koblenci a snažila se u zahraničních dvorů organizovat intervenci proti revoluční Francii. Do té se později zapojily mnohé evropské panovnické dvory, zejména Rakousko a Prusko. Ve Francii byla provedena nová demokratická úprava veškeré státní moci. Osobní výsady feudální šlechty byly podstatně omezeny.
Dne 10. srpna vzplanulo další povstání pařížského lidu, byla svržena monarchie a vyhlášena republika. Do boje proti revoluci se zapojil i král a královna. Oba byli odsouzeni k smrti a popraveni. Poprava Marie Antoinetty, dcery rakouské císařovny Marie Terezie vyvolala další intervenci proti Francii. Francie se však uhájila. Dne 24. 6. 1793 byla schválena nová, vysoce demokratická ústava, která byla potvrzena velkou většinou v lidovém hlasování (11,6 milionů pro a 1, 8 milionu proti).
Francouzská revoluce byla často provázena terorem a popravami. Avšak i tato stinná stránka francouzské revoluce nemůže zastínit její obrovský význam. Heslo "Rovnost, volnost, bratrství" se stalo motivem mnoha dalších revolucí a bojů za lidskou svobodu. Přijal ho i T. G. Masaryk, českoslovenští legionáři a v roce 1918 nově vzniklé Československo. Proto bychom si měli 14. červenec 1789, který je počátkem francouzské revoluce, stále připomínat.