Barbora Hoblová

Barbora Hoblová - národopisná sběratelka.

Barbora Hoblová se narodila 14. února 1852 v rodině nymburského měšťana a krupaře Tomáše Vohanky. Již od dětství Barbora ráda četla a projevovala zájem o vzdělání. Ač v tehdejší době nebylo zvykem, aby se dívky přehnaně vzdělávaly, Tomáš Vohanka v zájmu o vědění svou dceru velmi podporoval. Podporoval i její veřejnou činnost.

Barbora v roce 1872 založila v Nymburce dámský čtenářský spolek Lada. V té době se snažila i o založení mateřské školy, ovšem bez úspěchu.

V roce 1879 se Barbora Vohanková provdala za stejně starého gymnaziálního profesora Antonína Hobla a odstěhovala se do Mladé Boleslavi, kde vyučoval. Manželství Barbory a Antonína Hoblových bylo na svou dobu moderní. Vyznačovalo se vzájemným respektem, úctou, láskou k člověku a rovností obou partnerů. V roce 1883 se manželům narodil syn Jaroslav. Další děti již neměli, přesto se však rodina rozrostla v roce 1888 o dceru po zemřelém bratrovi Barbory Hoblové - Boženu Vohánkovou. Tato jejich schovanka se v budoucnu stala známou regionální malířkou.

Barbora Hoblová založila v Mladé Boleslavi Spolek paní a dívek, který se zaměřoval na ženskou emancipaci a dobročinnost. Při tomto spolku vznikly na popud Barbory Hoblové jesle - opatrovna pro malé děti pracujících rodičů. Barbora Hoblová pečovala o sociální výpomoc ve městě, která nebyla v té době nijak úředně podporovaná. Za svou dobročinnou činnost byla Barbora Hoblová vyznamenána v roce 1913 Zlatým záslužným křížem I. stupně.

Své vlastenectví Hoblová prokázala, když po vzniku Československa v roce 1918 věnovala tento kříž na zlatý poklad republiky. Barbora Hoblová byla také členkou Sokola, založila jeho ženský odbor. Usilovně bojovala za volební právo žen, které u nás bylo zavedeno až po vzniku Československa. Nejvíce však Barbora Hoblová proslula jako národopisná sběratelka. Tato její práce začíná okolo roku 1880 po jejím příchodu do Mladé Boleslavi a zabírá téměř všechny oblasti lidové kultury. Zajímala se o hmotnou kulturu, folkloristiku i sociální vztahy. Největší pozornost věnovala lidovým krojům, výšivkám a zvykům.

Za svůj život vytvořila rozsáhlou národopisnou sbírku. Stovky různých předmětů sbírala i pro muzea. Jen z její sbírky lidového textilu je dnes v mladoboleslavském muzeu více než tisíc předmětů. Další stovky kusů jsou v Národopisném muzeu v Praze. Ze své soukromé sbírky půjčovala kroje a další předměty lidové kultury na různé výstavy u nás i ve světě. Patřila také k hlavním organizátorům Česloslovanké výstavy v Praze roku 1895. Hoblová nejen předměty sbírala, ale psala odborné články do Českého lidu a dalších časopisů a publikací. Pořádala také osvětové přednášky. Udržovala přátelské kontakty s českými spisovateli - např. Ignátem Herrmannem, Gabrielou Preisovou, Aloisem Jiráskem, Eliškou Krásnohorskou, Jaroslavem Vrchlickým, Renatou Tyršovou, Terezou Novákovou a dalšími. Byla také jednatelkou Lidovědného oddělení starožitnické sekce při České akademii věd a umění. Zemřela 15. srpna 1923. Barbora Hoblová věnovala svůj život různým dobročinným aktivitám a především národopisu Boleslavska.