15. březen 1939

České dějiny provázejí mnohé události, které se vztahují k určitému období či přímo dni. Stejně tak tomu bylo i v předešlém 20. století.

Na některá výročí vzpomínáme s radostí a hrdostí, mezi ně určitě patří 28. říjen 1918, kdy vzniklo Československo. Jsou však i výročí smutná, která si připomínáme pro poučení. K nim patří 15. březen roku 1939. Tehdy německá nacistická vojska okupovala zbytek českých zemí, byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Následujících šest let patří k nejtěžším obdobím našeho národa. Okupaci českých zemí předcházel Mnichovský diktát. I přes obrovské nadšení Čechů bránit svobodu a demokracii jsme museli odstoupit pohraniční území. Někdy hovoříme o tom, že Mnichov zlomil duši a charakter našeho národa. O tom, že tomu tak nebylo, svědčí desetitisíce Čechů, kteří se zapojili do boje za znovuzískání naší národní i lidské svobody. Ihned po březnové okupaci v roce 1939 vznikají mnohé odbojové organizace. Mezi ně patřila Obrana národa, která sdružovala především důstojníky a vojáky bývalé československé armády. Bylo tomu tak i v Mladé Boleslavi. Mnozí z nich byli zatčeni, popraveni či umučeni. Jejich památku si každoročně připomínáme ve výročí nacistické okupace u bývalých kasáren na Jičínské ulici.
Doufám, že již nikdy nebudeme muset obětovat životy za naši národní a lidskou svobodu, jak učinilo velké množství českých vlastenců. Jejich památka i odkaz by nám však měly být posilou, abychom i my nalezli odvahu a uměli vystoupit proti bezpráví a nepravostem. Aby i pro nás hodnoty svobody, demokracie a solidarity byly těmi, které budou mít významné místo v našem životě. Lidská společnost nebude nikdy ideální a dokonalá. Snažme se však o to, abychom se k tomuto ideálu a dokonalosti co nejvíce přiblížili. V tom je náš úkol, v tom zůstaneme věrni odkazu těch, kteří za naši svobodu a demokracii obětovali svůj život.